Svatá Ludmila v Janáčkově divadle

Koncert uspořádaný brněnským Národním divadlem k osmdesátinám Richarda Nováka ukázal velkého pěvce v pozoruhodně dobré formě. Toto provedení Dvořákova oratoria Svatá Ludmila, respektive jeho značně zkrácené verze, stálo a padalo (naštěstí především stálo) na výkonu sboru Janáčkovy opery. Vzhledem k jeho obvyklé vysoké kvalitě bych jej dnes označil jako slušný. Orchestr pod taktovkou Jaroslava Kyzlinka hrál v první polovině večera poněkud nemastně neslaně, druhá polovina, rytmicky a intonačně přesnější a dynamiky plnější, jeho reputaci zachránila. Sólistům i sboru bylo - alespoň z mého místa - dost špatně rozumět. Mezi sólisty dominovali silou výrazu a srozumitelností zpívaného slova sopranistka Pavla Vykopalová v hlavní roli Ludmily a Novák jako poustevník Ivan. Marlene Lichtenberg a Peter Berger zpívali role Svatavy a Bořivoje velmi solidně; Petr Levíček (Rolník) mě příliš nezaujal. Jak už to často bývá, dobrý konec vše zachránil: v posledních zhruba dvaceti minutách koncert gradoval a byl tak po zásluze odměněn ovacemi ve stoje. Úprava duchovní písně Hospodine pomiluj ny, střídající sbor a capella s orchestrálními odpověďmi, představovala spolu se závěrečnou fugou vycházející z tohoto chorálu patrně nejsilnější moment celého večera.