TRAVIATA v Janáčkově divadle 22. 12. 2010

Csilla Boros v hlavní roli operního evergreenu zaujala zejména v nižších polohách plných trýzně; ve výškách byla trochu nejistá. Nemůžu si pomoct, ale přijde mi, že před třemi lety byla její Violetta plnější života. Závěrečná scéna umírání ale byla skvělá. Ludovít Ludha (Alfréd) mě moc nepřesvědčil. Hvězdou večera byl proto Vladimír Chmelo v roli Alfrédova otce - tak nějak má vypadat dramatický baryton...

Jana Zbořilová využila v klasicizující scéně hloubku jeviště, kterou ještě chytře prodloužila zadním plánem. Jinak bylo dění na jevišti dost strnulé. Celé první dějství bylo ve znamení špatných nástupů a řada rytmických nepřesností provázela orchestr i pěvce až do konce představení. Jako vyložené šlápnutí vedle hodnotím neumělé využívání playbacku (stává se z toho jakási podivná manýra). Orchestr byl poněkud plochý, výsledný dojem zachránili ansámbly, sbory a charismatický výkon maďarské divy.