Nastudování jedné z nejlepších oper Bohuslava Martinů představuje v konzervativní dramaturgii brněnského Národního divadla vítaný odklon od tradiční linie a zároveň možná předznamenává konzervaci nového (martinůovského) trendu. Inscenace dopadla velmi solidně zejména zásluhou režijně-scénografického dua Jiří Nekvasil - Daniel Dvořák. Scéna sestávající ze tří velmi rozdílných řešení jednotlivých dějství byla výtvarně působivá (rezonovala samozřejmě se surrealismem, i když v druhém, "makovicovém" dějství trochu lacině) a zároveň funkční. Co se jednotlivých pěveckých výkonů týče, dominoval Peter Berger v hlavní roli Michela; je však otázka, zda podobné monumentální role jsou přesně tím, co jeho typu vyhovuje. Jakub Klecker vedl orchestr zkušeně, ale ne bez chyb (zejména v prvním dějství). Každopádně si 2. dubna nenechte ujít poslední reprízu v této sezóně.
Žádné komentáře:
Okomentovat